Dílo Dáši Lasotové (*1951) tvoří od 80. let 20. století významnou součást severomoravského konceptuálně zaměřeného umění, pro něž se vžilo pojmenování slezský koncept. Kniha nazvaná Čtení v obrazech obsahuje tři nedávné cykly autorčiných intermediálních prací; v úplnosti Čtení Zeyera, není-li to Machar, který lze řadit k tzv. nalezené poezii (found poetry), a ukázky z Osmisměrek a z cyklu proláží Čtení v obraze. Studii Jakuba Guziura, která prostřednictvím kulturněhistorické kontextualizace vymezuje místo autorčina díla v dějinách poválečného západního a českého umění, doplňuje souhrnná úvaha o autorčině tvorbě z pera kurátora a teoretika Jiřího Valocha.