Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Usměvavý a elánem nabitý docent Jan Hradecký byl v dubnu inaugurován do funkce děkana Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. V tomto prvním rozhovoru ve své funkci přiblížil své plány na fakultě i mimo ni a prozradil taky něco ze zákulisí spolupráce s Klubem českých turistů.
 
Na Colours of Ostrava jste zcela profesionálně moderoval debatu o ochraně přírody. Máte s tím zkušenosti? A jak se Vám tato forma prezentace univerzity a fakult zamlouvá?
Na seminářích nebo konferencích jsem moderoval, ale takovouto akci na živo, kdy jsem měl čtyři mluvčí, kterým jsem měl dávat slovo, to jsem nikdy nedělal. Dostat univerzitu na Colours byl výborný nápad! My se vždy snažili výsledky našeho výzkumu prezentovat veřejnosti, ale toto je úplně jiná dimenze. Je to šance oslovit mnohem širší publikum, než bychom kdy dovedli individuálně. Myslím si, že právě festival je pro tyto účely perfektní platforma.
Přírodovědecká fakulta je v tomto aktivní zejména směrem k mládeži – můžeme zmínit například Chemii na hradě či letní přírodovědnou školu. Ale přírodní vědy jsou u dětí docela neoblíbené – jak ještě se dají motivovat, aby fakulta měla v budoucnu více uchazečů?
Abstraktní myšlení dětí je omezené, proto je potřeba vše maximálně dokládat konkrétními příklady. Vysoká škola by měla být právě tou institucí, která naučí budoucí učitele takto zprostředkovávat vědění dětem. Nedávno jsme například jako univerzita uzavřeli partnerství s Klubem českých turistů. Rozhodli se, že chtějí posunout své aktivity dál a z chaty Petra Bezruče na Lysé hoře udělat více než místo, kam lidi chodí na pivo. Spolu se Správou CHKO Beskydy plánují projekt, který má děti přitáhnout od počítačů do přírody. Přírodovědecká a Pedagogická fakulta se budou podílet na programu pro děti – se svými učiteli při výšlapu budou probírat, jak příroda funguje. Na vrcholu na chatě pak budou mít výukový sál, kde mohou třeba zhodnotit výsledky jednotlivých aktivit. Začnou tak vznikat výukové programy pro základní a střední školy, ale i pro nás to bude takové další detašované pracoviště pro terénní cvičení. Myslím si, že mnoho univerzit nemá takovou jedinečnou příležitost prezentovat se na tak atraktivním místě.
Dosud jste byl v čele Katedry fyzické geografie a geoekologie, teď ale „kopete“ za celou fakultu. Je těžké neprotežovat vlastní půdu a chovat se ke všem katedrám rovnocenně?  
Samozřejmě, že jsem se toho trošku bál. Ale zatím mě nic ani podvědomě nenutí jakkoli kolegy z katedry zvýhodňovat. Razím myšlenku, že řízení fakulty má být co nejotevřenější a vedení jednotlivých kateder považuji za partnery v řízení fakulty. Na katedře jsem vždycky dělal maximum pro to, aby ta moje část, tedy naše katedra, byla vlajkovou lodí celé fakulty. Teď je mým cílem totéž, ale o úroveň výše: aby Přírodovědecká fakulta byla vlajkovou lodí Ostravské univerzity. A to podle mne bez otevřené komunikace s mými spolupracovníky nepůjde.
Jste na Přírodovědecké fakultě už od roku 1998. Za tu dobu, co její vedení sledujete, co podle Vás byly zdárné kroky?
Podle mě jsou to spíše ty až podprahově vnímané věci. Úspěch není „postavit barák“, i když i to je důležité, ale mít tým lidí, kteří pracují s entuziasmem a kvalitně. Velmi jsem si v minulosti cenil těch momentů, kdy člověk ve vedení měl odvahu dát příležitost mladým lidem. Když šel do rizika a věřil jejich tahu na branku a nebyl svázán tím, že tak potenciálně proti sobě bude mít staršího docenta nebo profesora. Sám jsem to zažil a mám to v sobě jako takové memento. Rád bych se po tom, co skončím jako děkan, vrátil mezi své kolegy s pocitem, že se jim můžu podívat do očí a stát si za svými rozhodnutími.
Je naopak něco, co Vám zde dosud chybělo, co hodláte realizovat jinak?
Vždycky jsem tvrdil, že je potřeba zaměřit se na výzkum – když má dobré výsledky, všechno ostatní s tím jde ruku v ruce. Toho lze dosáhnout s akademiky a studenty, které věda baví a jsou jí ochotni obětovat mnoho času. Vedení fakulty je musí hledat a umožnit jim vědecky se realizovat. Další věcí, která mi chyběla, byly snahy o větší propagaci. Chemie na hradě a podobně byly dobré kroky, ale myslím si, že to je málo – měli bychom do veřejného prostoru vstupovat mnohem více: být regionální fakultou – ne ve smyslu marginální, ale být silným hráčem v regionu, mít vazbu na regionální partnery. Ale to už se děje a já jsem přesvědčen, že to do budoucna bude přinášet ovoce. Je špatně, že tolik lidí stále ještě neví, že Ostravská univerzita má Přírodovědeckou fakultu – to už dávno mělo být jinak. I proto jsem zřídil funkci nového proděkana, který toto musí na fakultě razit.
Co tedy chystáte na 25. výročí Přírodovědecké fakulty v září 2016?
Máme v plánu obrovské oslavy! Teď přípravy teprve začnou, ale každopádně to bude velké a zajímavé – prostě budeme vidět, a to nejen s vazbou na výročí!
Na závěr mi prozraďte: přirostla Vám Ostrava k srdci? (Jan Hradecký se přistěhoval z Nového Boru)
Z počátku to bylo těžké – byla to velká změna jak prostředí, tak mentality. Místní lidé jsou opravdu specifická záležitost. Je ale třeba vidět i z čeho to vyplývá. A zda mi přirostla Ostrava k srdci? Určitě ano!
A co Váš přízvuk, všímají si Ostravané?
Holt mluvím, jak mi zobák narostl, ale na přednáškách se snažím být spisovný. Občas se mi do mé „severočeštiny“ vloudí ostravismus, ale toho se snažím vyvarovat a zachovat si čistotu mého rodného dialektu. (smích)
Tato poslední otázka vyplynula právě z našeho rozhovoru, a to v momentě, kdy Jan Hradecký mluvil o pro mě zcela neznámé „Lysý hoře“. Na více dialektem způsobených nedorozumění už naštěstí nedošlo.