Akce podpořená prostřednictvím Nadace Silva Rerum Polonarum polským Ministerstvem kultury a národního dědictví zahájila česko-polský týden, jehož organizace se v rámci řešení grantového projektu „Po stopách Poláků v českých zemích“ ujal Wydzial historyczno-filologiczny Akademii im. Jana Długosza w Częstochowie (dále jen AJD) a Filozofická fakulta Ostravské univerzity (dále jen FF OU). Autoři libreta výstavy dr hab. Agnieszka Czajkowska (děkanka a profesorka AJD), dr Krzysztof Czajkowski (AJD), Michał Michalski (Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego) a prof. Aleš Zařický (FF OU) oslovili vynikajícího historika a „enfant terrible” polské historické vědy prof. Marka Cetwińského, který na jedenácti tabulích představil stěžejní okamžiky více než tisícileté historie česko-polských vztahů. Ztvárnění výstavy se pak ujala prestižní varšavská výstavní projektová kancelář Adama Orlewicze. Výstavu za účasti představitelů českého a polského kulturního a vědeckého života zahájil generální ředitel Ministerstva kultury a národního dědictví Polské republiky Jacek Olbrycht.
Již následujícího dne se hlavní účastníci akce odebrali do Olomouce, kde byla na čelní zdi tzv. Jezuitských kasáren odhalena za účasti primátora statutárního města Olomouce dr. Antonína Staňka a dalších veřejných činitelů pamětní deska polského osvícence, církevního hodnostáře, historika, dramatika a v neposlední řadě reformátora polského školství a rektora krakovské univerzity hraběte Hugo Kołłątaje, který byl po porážce Kościuszkova povstání vězněn v letech 1794–1802 právě v Olomouci a později v Josefově. Není bez zajímavosti, že tento spoluautor Konstituce 3. května (1791), první moderní ústavy na evropském kontinentu, sdílel po jistou dobu osud jiného olomouckého vězně, u nás známějšího francouzského generála a bojovníka za americkou nezávislost Gilberta du Motiera markýze de la Fayette, který zde dlel spolu se svou rodinou v letech 1794−1797, a jehož pamětní deska se nachází na protilehlé straně budovy.
Nabitý týdenní program pak završila ve dnech 22.–23. října mezinárodní konference „Stopami Poláků v českém/rakouském Slezsku“, která se příhodně konala takřka na samotné česko-polské hranici – na zámečku v Petrovicích u Karviné. Diskutovány byly zejména otázky stýkání se a potýkání českého, polského, ale i německého či židovského živlu na poli politickém, společenském i kulturním v oblasti českého (do roku 1918 rakouského) Slezska a severovýchodní Moravy, která východní a západní část této korunní země současně spojuje i rozděluje, a tvoří s ní jeden svébytný region.
Konferenci slavnostně zahájili zástupci participujících institucí – proděkan AJD dr hab. Janusz Spyra, předseda Nadace Silva Rerum Polonarum dr Krzysztof Czajkowski, ředitel Odboru kulturního dědictví Ministerstva kultury a národního dědictví Polské republiky Mgr. Jacek Miler a děkan FF OU prof. Aleš Zářický. Zdravici pronesl rovněž nový generální konzul Polské republiky v Ostravě Janusz Bilski. Následovala úvodní sekce referátů, které reflektovaly historický vývoj sledovaného regionu z hlediska česko-polských vztahů od středověku do 20. století.
Součástí odpoledního programu byla také slavnostní prezentace publikace „Šlechticův žid / Žid šlechticem“, která byla dalším společným publikačním výstupem obou akademických institucí. Prezentaci zaštítili rektoři obou univerzit prof. Jana Lata, a dr hab. Zygmunt Bąk, prof. AJD. Následovalo odpolední konferenční jednání probíhající paralelně ve dvou sekcích. První nesla název „Polské vlivy“, a jejím cílem bylo sledovat stopy polské kultury v kultuře české, a to v oblasti náboženství, divadla, hudby, folkloru aj. Druhá sekce – „Poláci v českém/rakouském Slezsku“ – se pak zaměřila zejména na kulturní aktivity Poláků v daném regionu, ať už šlo o Poláky z vlastního Polska, nebo z národnostně smíšeného Těšínska.
Druhý den pokračovala konference sekcí „Česko-polský prostor“, jež reflektovala především Těšínsko, tradiční oblast intenzivních česko-polských vztahů. Ke slovu se dostaly příspěvky jazykovědné, etnografické i ryze historické. Na závěr konference se slova ujala děkanka AJD Agnieszka Czajkowska, která promluvila nejen o tradici úspěšné spolupráce obou univerzit, ale vyjádřila též svou spokojenost s právě ukončenou konferencí. Uspokojení vyjádřili i aktivní účastníci, z nichž někteří neváhali zaslat organizátorům i písemné poděkování. Vybrané konferenční příspěvky budou v následujícím roce v podobě odborných studií vydány v kolektivní monografii v české i polské jazykové mutaci.
Závěrem lze konstatovat, že konference, jež byla od počátku zamýšlena jako zahájení širšího projektu, který bude v následujících letech dále rozšířen a bude pokračovat mj. podporou samostatného výzkumu několika vybraných badatelů, bezpochyby splnila své poslání.
 
Aleš Zářický a Jakub Ivánek