52 kreditů za jeden semestr v Norsku

Autor: , 14. 2. 2017

Pokračování povídání se studentem Mirkem Sedláčkem, který studoval jeden zimní semestr v roce 2016 v Norském městě TRONDHEIM na škole NTNU. Co všechno tam dále zažil se můžete dočíst dále.


Kde jsi tedy cestoval v Norsku?

Díky ušetřeným penězům jsem byl Tromsu, město vzdálené 2 hodiny letecky na sever od Trondheimu, kde jsem bydlel, viděl jsem tam polární záři.

Pak jsem byl v Bergenu, 2. největší město Norska, kde jsme se plavili kolem fjordu, nejvíc se mi líbil právě Bergen.

Na celý víkend jsem byl v Lillehameru, pak v Rorosu – jsou zde nejproslulejší norské vánoční trhy, kde jsem byl na začátku prosince, a poprvé v životě jsem viděl živého soba. Na úplný závěr jsem prožil Nový rok v Oslu, tedy v hlavním městě, ze kterého jsem letěl domů. Všude bylo krásně, a bylo to vždy velké dobrodružství, jak sehnat co nejlevněji ubytování, či jak se dopravit na ubytování, když nejede žádný autobus.

Dokážeš si představit, že bys tam jednou bydlel?

Já nevím. Asi bych nejvíce bojoval s tím, že je tam jiný pohled na výchovu dětí, je kladen větší důraz na diskusi s dítětem a vysvětlování, proč to nejde, než u nás, což obnáší více trpělivosti, kterou asi nemám.

Nevím, jestli bych si zvyknul na tu věčnou tmu, kdy v zimě se v 10:00 rozednívá a ve 3 odpoledne stmívá, v létě je to zase naopak.

A zjistil jsem, že o nás ví strašně málo (myšleno o ČR), znají maximálně Prahu, pivo a to je tak vše. Hodně lidí si myslí, že jsme střed Evropy, a z Norů jsem měl mnohdy pocit, že cokoli za Německem už je východ. Otázka je, co ví obecně Češi o Norech. Snad jen, že sociálka v Norsku ráda odebírá děti, a to je taky dost nefér zkratka.

Ale je to země s vysokým standardem života, ať už ekologie, životního prostředí a všeho. Takže při získání dobře ohodnocené práce, bych s tím asi problém neměl. Navíc přes organizaci YMCA, ve které pracuji v Česku, a působí po celém světe, tedy i v Norsku, potažmo v Trondheimu, tam mám i kontakty.

Co ti nejvíce přineslo vyjet do zahraničí?

Asi poznat jinou zemi, jinou kulturu, jazyk, zvyky, historii země, tu jsem i studoval. Všechny 3 státy Norsko, Švédsko, Dánsko mají společnou historii. Norsko kdysi patřilo pod Dánsko, takže když to propojím s naší historií, tak jeden s argumentů, proč Norsko není členem EU je, že byly součástí vyššího uskupení, jsou sice členem EHP, který předcházel EU, ale nemají „touhu“ být součástí vyššího celku.

Co se týče školství, poznal jsem jedny z nejlepších podmínek, jaké člověk může pro vzdělání mít, co se týká vybavení školy, tak součástí školy bývají kavárny, knihkupectví, obchody s potravinami, knihovna otevřená do deseti do večera. Celkově mě to nadchlo, že můžu vejít kdykoliv bez omezení do školy, i o víkendu. Teď se trošku smiřuji s tím, že u nás to takhle nefunguje. Konkrétně Ostravská univerzita je velmi roztříštěná po celém městě, kdežto tam byly 2 kampusy. Rád bych zmínil fakt, že testování na škole je postaveno na tvorbě esejí, píšou se většinou úvahy, kdežto u nás se musíme naučit mnoho věcí, většinu z nich stejně člověk zapomene dřív než sejde schody. To mě asi nejvíce mrzí na návratu zpátky, to neuvěřitelné biflování, které nikam nevede. Je to ale vše bohužel o penězích, opravit dlouhý text stojí více času (a tedy peněz), než naklikat online test.

Budeš své nabyté zkušenosti z pobytu aplikovat i dále ve svém studiu?

Určitě. Chtěl bych to své poznatky aplikovat v bakalářce, kde chci porovnat transformaci sociálních služeb pro zdravotně postižené u nás a v Norsku. Určitě jsem si vyzkoušel i pro svůj osobní život, jaké to je žít na koleji, pro představu byla to spíš vesnice pro studenty. Naučil jsem se také číst anglické texty, docela se mi podařilo se zlepšit v angličtině celkově.

Doporučil by jsi výjezd i dalším studentům? Nějaká doporučení pro ně?

Určitě všem doporučuji vycestovat. Je to úžasná, i když mnohdy náročná a dobrodružná zkušenost. Rád poznávám nové lidi, zkouším nové věci a cestuji vůbec. Člověk získá nové obzory, a zjistí co je jinde možné a u nás ne, a naopak. Měli jsme různé exkurze ve škole, školce, u Laponců, potkal jsem mnoho zajímavých lidí. Myslím si, a říkal to už kdysi Masaryk, pokud se nepletu, že člověk má cestovat a objevovat nové kraje a zvyky. Zvláště v dnešní době plné nesnášenlivostí a nechutě se chápat a respektovat navzájem, bych to zavedl skoro i povinně, aby každý mladý někde vycestoval. Přijde mi škoda, že u nás na fakultě sociálních studií o výjezdy je minimální zájem, přitom ochota a snaha o výjezd je z vedení fakulty myslím si velký. Je však pravda, že finance, které jsou k dispozici na grantu jsou opravdu základní na přežití.

 

Děkuji za rozhovor.

Kristýna Veliká, studentka FSS OU

Související články: