Od Pedagogického institutu v Ostravě přes Pedagogickou fakultu až po Ostravskou univerzitu – kořeny univerzity sahají až do 50. let 20. století, ale Ostravská univerzita pod tímto názvem vznikla až 28. září 1991.
Avšak nebyl to snadný boj a své o tom ví docentka Eva Mrhačová z Filozofické fakulty Ostravské univerzity, která stála u jejího zrodu a byla přítomna přímo v Poslanecké sněmovně 9. července 1991, kde se projednával vládní návrh zákona České národní rady o založení pěti regionálních univerzit – a mezi nimi byla i Ostravská.
„Věděli jsme, že řada poslanců je proti zřízení nových univerzit a vehementně přemlouvají ostatní, aby hlasovali proti. Kdykoli vidím televizní přenos z Poslanecké sněmovny, vzpomenu si na to, jak jsme onoho památného dne seděli v první řadě prázdného parlamentního balkónu,“ vzpomíná ve své knize docentka Eva Mrhačová, jedna ze zakladatelek Ostravské univerzity a bývalá děkanka Filozofické fakulty OU, ale také například zakladatelka ostravského Majálesu či Univerzity třetího věku na OU.
„Na tom balkoně jsme seděli tři, profesor Hubáček, docent Bernatík a já, a já se klepala nervozitou a zlostí. Bylo to něco hrozného, co říkali – že litují studentů, kteří na těchto univerzitách budou studovat a že tyto univerzity regionům nic nepřinesou. Však si to tady přečtěte,“ říká a vytahuje publikaci Facultas Philosophica Universitas Ostraviensis 1991 – 2012.
Právě zde zachycuje Eva Mrhačová celý průběh hlasování ve sněmovně a vyjádření některých politiků, podle kterých se „nic tak tragického nestane, když dnes tento zákon neschválíme, když ho neschválíme ani za týden, ani za měsíc…“. A právě tyto strany publikace přikládáme níže a vřele doporučujeme – je to peprné čtení!
Konec dobrý, všechno dobré
Navíc založení OU doprovázel ještě boj s univerzitou v Opavě, která tímto zákonem měla být také zřízena. „Bylo to šílené, jednoho krásného dne nás Opava vyloučila z vyjednávání o univerzitě a sehnali si nového garanta z Brna. My jsme byli v šoku, naštěstí byl tenkrát ministrem školství profesor Petr Vopěnka, který řekl: ‚Ať jsou univerzity dvě’. Na tom přece není nic zvláštního, v Paříži je kromě Sorbony snad dalších deset univerzit. Teď už víme, že dvě univerzity vedle sebe mohou koexistovat – po pěti letech jsem u nich na slavnostním shromáždění vystoupila a řekla větu, která pak byla často opakována: ‚Na slunci je pro všechny místa dost.’,“ vzpomíná docentka a své vyprávění s úsměvem uzavírá:
„Profesor Milan Myška kdysi řekl dost důležitou větu: ‚Založení Ostravské univerzity má stejný význam pro Ostravu, jako kdysi založení vítkovických železáren – změní klima celého města’. Ostravská univerzita byla pro město potřebná a je to na charakteru Ostravy znát. S některými poslanci, kteří tenkrát hlasovali proti zřízení nových univerzit, jsem se po čase setkala. Když jsem jim sdělila, jaké nové obory máme akreditovány, jak pokračujeme v růstu kvalifikace i ve vydavatelské činnosti, došlo na rozpačité úsměvy a krčení rameny. Nejlépe to vyjádřil někdejší náměstek ministerstva školství František Kozel:  ‚No, já jsem rád, že jsem se mýlil’.“